Tabulkový procesor

Název školy	Vyšší odborná škola obalové techniky a Střední škola, Štětí, příspěvková organizace
Adresa školky	Kostelní 134, 411 08 Štětí
IČ	46773509
Název operačního programu	OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Registrační číslo	CZ.1.07/1.5.00/34.1006
Označení vzdělávacího materiálu	VY_32_INOVACE_02_PVY_021
Název tématické oblasti (sady)	Programové vybavení
Název materiálu	Sešit, list, buňka
Anotace	Základní pojmosloví a operace v tabulkovém procesoru. Založení nového sešitu, listu. Zápis hodnot a vzorců do buněk. Řešení chybový stavů. Matematická operace a operátory. Adresování buněk. Kopírování buněk.
Autor	Ivan Pomykacz	Jazyk	čeština
Očekávaný výstup	Založí nový sešit. Vloží do buňky text nebo číslo – rozpozná vloženou hodnotu dle výchozího formátu. Zapíše vzorec do buňky. Tvoří odkazy na buňky. Zkopíruje buňky dle vlastních preferencí.
Klíčová slova	buňka, sešit, list, hodnota, text, číslo, odkaz, absolutní, relativní, kopírování
Druh výukového zdroje	Výklad	Věková skupina žáků	15+
Typ interakce	aktivita	Ročník	2.
Speciální vzdělávací potřeby	žádné
Zhotoveno, (datum/období)	11.09.2013	Celková velikost

Sešit, list, buňka

Základní pojmosloví a operace v tabulkovém procesoru, aneb bez čeho se dál nehnete.

Sešit je označení pro soubor, který se ukládá na disk. Sešit je to, co budete chtít zkopírovat, přejmenovat nebo smazat. Sešit je to, co obsahuje tabulková data - listy a buňky.
Sešit se skládá z jednoho nebo více listů.

Každý list se skládá z buněk, do kterých se vkládají data nebo zapisují vzorce.

Do listů se mohou vkládat i další objekty, které nemají umísťovací vazbu na buňky. Např. graf. Graf může ležet kdekoli v listu, ale jeho umístění není podmíněno existencí buňky.

Listy lze přejmenovávat, přidávat a mazat.
Buňka je základní entita, do které se zapisují hodnoty (data) nebo vzorce.

Každá buňka má v rámci listu jedinečnou adresu danou názvem sloupce a číslem řádku (např. A1 - sloupec A a řádek č. 1).

Adresu buňky je možné pojmenovat (nebude-li název kolidovat s vestavěným názvem tabulkového procesoru).

Vzorce se zapisují do buněk, přičemž má-li buňka obsahovat vzorec, předchází zápisu symbol rovnítka "=".

Pro zápis vzorce lze použít i řádek vzorců. Ten se ovšem častěji používá k jeho následné editaci.

Pokud chcete editovat vzorec nebo hodnotu přímo v buňce, použijte klávesu F2.
Např. součet dvou čísel v jedné buňce je vzorec.

Použití funkce (RANDBETWEEN) vyžaduje zápis vzorce.

Pokud nepoužijeme uvozovací rovnítko, bude se zápis chovat jako text.
Použití textu (textového řetězce) ve vzorci je možné, ale takovýto text je nezbytné uzavřít do uvozovek ".

Při zápisu hodnot a vzorců do buněk se můžete potýkat s různými chybovými stavy.
- Dělení nulou je jasné.
- #NÁZEV? je chyba, kterou vyvolá chybně napsaný název, třeba funkce.
- #HODNOTA? může znamenat, že jste ve vzorci použili nepřípustný argument, např. u funkce.

Jak byste asi čekali, operátory jako sčítání (+), odčítání (-), dělení (/), násobení (*) se zapisují běžným, nám chápaným, způsobem.
Svou roli zde hraje priorita operátorů, tak jak ji známe. Tu lze korigovat pomocí kulatých závorek (jež lze do sebe vnořovat).
Mocninu na n-tou lze zapsat pomocí symbolu "^", a nebo použitím funkce POWER().
Odmocnina má svou funkci ODMOCNINA().

Uvedené funkce POWER a ODMOCNINA pocházejí z programu MS Excel 2010. Pokud si kladete otázku, proč je jedna v angličtině a druhá má český překlad, tak zbytečně ztrácíte čas.
(Pozn. autora: Opravdu, na světě jsou závažnější problémy, kterým je třeba věnovat pozornost. Ten kdo prosadil lokalizaci názvů funkcí už určitě trpí v křemíkovém pekle.)
Zbytek po dělení čísla vrací funkce MOD().
Spojování hodnot nebo buňek lze pomocí operátoru "&" (Pravý Alt+c).

Ve vzorcích se lze odvolávat na jednotlivé buňky a nebo i celé skupiny (matice) buněk.

Rozlišujeme dva typy adresování: relativní a absolutní.
Relativní adresování spočívá v tom, že do vzorce zapíšeme adresu buňky. Vzorec pak kalkuluje s hodnotou, na kterou odkazuje buňka. Pokud odkazovaná buňka odkazuje na další buňku, vyhodnotí se pochopitelně i tento odkaz.

Pokud buňku překopírujeme nebo přesuneme na jiné místo v sešitě (listu), pak se adresa buňky přepočítá relativně vůči nové pozici buňky.

Aplikováním Ctrl+C na buňku C2 a Ctrl+V na buňku C3 (na obrázku výše), se automaticky přepočítala adresa řádku (o jedna vyšší) oproti původní hodnotě.
Absolutní adresování naproti tomu předchozímu zachovává celou adresu buňky nebo zvolenou část (řádek, sloupec) adresy.

Pokud chceme označit adresu nebo její část jako absolutní, předsadí se tato část znakem "$" (Pravý Alt+ů).

Pro snazší získání absolutní adresy nebo její části lze použít klávesu F4 - opakovaným stiskem projdete všechny kombinace (celá, řádek, sloupec, nic).
Nejprve musíte nastavit kurzor (ta blikající svislá čára |) přímo do adresy buňky ve vzorci, pak stiskněte klávesu F4.

Ve výše uvedeném případě by stačilo zafixovat pouze adresu řádku, tedy: C$2.

Pokud potřebujeme zapsat posloupnost čísel, můžeme využít vlastnost "automatického vyplnění".
- Funguje to tak, že do prvních (alespoň) dvou buněk zadáte počátek vaší posloupnosti.
- Tyto buňky označíte (třeba tažením myší).
- Následně čapněte pravý dolní roh označené (černý čtvereček) a tahem dolů/do strany nechte tabulkový procesor vygenerovat posloupnost.
Pokud tabulkový procesor pochopí, co máte na mysli, vyjde vám vstříc.

V opačném případě můžete takové individuální seznamy dopředu uložit v tabulkovém procesoru a ten se k nim pak bude znát.

Nastavení hledejte v Soubor -> Možnosti -> Upřesnit -> Upravit vlastní seznamy.

Zkopírování/vyjmutí (Ctrl+c, Ctrl+x) buňky je ta jednodušší část. Tady nelze nic pokazit.
Při vkládání buňky si zkuste nejprve projít možnosti vložení, které vám tabulkový procesor nabízí.

Možná, že zjistíte, že by vám to mohlo v lecčem usnadnit práci.